Ministryně financí Alena Schillerová přišla s další řadou úlev, které by měly poplatníkům pomoci v době boje s koronavirem. Níže uvádíme výčet, který vzešel z posledního liberalizačního balíčku:
Prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob. Červnová záloha (tj. druhá záloha u kvartálních plátců a první záloha v případě pololetních plátců), se nebude vůbec hradit.
Plošné prominutí pokuty za pozdě podané daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí či za pozdě uhrazenou daň z nabytí nemovitých věcí nebo zálohu na tuto daň. Prominutí se vztahuje na všechna opožděná daňová přiznání s lhůtou podání v termínu od 31. 3. do 31. 7. 2020. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí může být bez hrozby sankce podáno nejpozději do 31. 8. 2020. Současně platí, že v těchto případech budou prominuty také úroky z prodlení nebo úroky z posečkání daně z nabytí nemovitých věcí. Fakticky bude tedy všem daňovým poplatníkům automaticky umožněno podat daňové přiznání a uhradit tuto daň až o pět měsíců později.
Zavedení institutu Loss carryback (zpětné působení daňové ztráty) u daně z příjmů FO i PO za rok 2020. Bude ji možné zpětně uplatnit v daňovém přiznání za rok 2019 a 2018. Zjednodušeně řečeno jde o to, že případnou ztrátu, kterou poplatníci vygenerují za rok 2020 si budou moci zpětně uplatnit ve svých základech daně z let 2019 a 2018, tak že podají dodatečná daňová přiznání za tyto roky. Jestliže tedy za předloňský a loňský rok poplatník zaplatil ze zisků určitou daň a příští rok po zpracování závěrky zjistí, že po započtení ztráty z letošního roku měla být tato daň menší, budou si moci požádat finanční správu o vratku této daně. Z hlediska cash flow však dojde k vratce této daně až příští rok.
Pozastavení povinnosti elektronicky evidovat tržby pro subjekty spadající do všech fází EET, a to po dobu stavu nouze a následujících třech měsíců. Žádný poplatník nebude muset po tuto dobu evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována. Na základě tohoto návrhu dochází k pozastavení povinností poplatníků, bez ohledu na to, do které fáze evidence tržeb spadají a to následovně:
do dne ukončení nouzového stavu nejsou povinni plnit povinnosti dle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešli jejich zneužití.
v období 3 měsíců ode dne ukončení nouzového stavu nejsou povinni plnit evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení.
Ošetřovné na děti
Stát bude vyplácet ošetřovné za celou dobu uzavření škol kvůli koronavirové krizi, a to rodičům dětí do 13 let (posledním dnem, kdy může vzniknout nárok, je předcházející den před 13. narozeninami), kteří s potomky zůstali doma. Rodič dostane 60% redukovaného vyměřovacího základů a to i zpětně. Stejně tak ho dostanou i lidé, kteří z důvodu uzavření zařízení některých sociálních služeb (denní stacionáře apod.) pečují o staršího hendikepovaného, který s nimi žije ve společné domácnosti. Dva pečující se nyní můžou o péči střídat dle potřeby vícekrát a neomezeně. Znamená to, že např. oba rodiče se můžou střídat v tom, kdo bude chodit do práce a kdo zůstane doma s dětmi nebo hendikepovaným.
Jak postupovat?Pro školy/dětská zařízení a zařízení určená pro péči o závislé osoby:Zařízení vyplní formulář, který je dostupný na stránkách České správy sociálního zabezpečení:
https://www.cssz.cz/documents/20143/157311/89_628_5.pdf/192f29d1-6677-9d93-59a7-60f8bb4b6e4b. Tento formulář zařízení vyplní a podepíše (v dokumentu část A) a elektronicky (i běžný mailem) zašle pečující osobě. Pracovník těchto zařízení by měl tento tiskopis rodiči vydat v den, kdy o něj požádá.Pro rodiče:Rodič obdrží od školského zařízení tiskopis, který vyplní a podepíše (v dokumentu část B) a předá nebo elektronicky zašle (fotka, sken formuláře) svému zaměstnavateli.Dále je třeba vždy po skončení kalendářního měsíce předat zaměstnavateli tiskopis „Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení“, viz odkaz na tiskopis: https://www.cssz.cz/documents/20143/157311/Vykaz_pece.pdf/. V tomto tiskopisu vyplní dny, ve které pečoval o dítě. Vzhledem k tomu, že je nově možné, aby se pečující na ošetřovném střídali, musí být tedy jasné, kdy byli doma s dětmi a kdy chodili do práce. Za tyto dny pak dostane namísto ošetřovného mzdu nebo plat. Tento výkaz předává pečující svému zaměstnavateli a je nutné jej vyplňovat každý měsíc (po dobu trvání opatření uzavřených škol).Pro zaměstnavatele:Zaměstnavatel po doplnění dalších rozhodných skutečností předává podklady pro rozhodnutí o dávce na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, která dávku vyplácí.
Zdroj: https://www.mpsv.cz/web/cz/osetrovne
Ošetřovné u OSVČ
I OSVČ budou mít nárok na ošetřovné v souvislosti s koronavirovou krizí, kdy museli s dítětem nebo hendikepovaným člověkem zůstat doma (podmínky jsou stejné jako u ošetřovného zaměstnanců). Ošetřovné pro OSVČ bude ve výši 424 Kč za den (za měsíc jde o částku 13 144 Kč) a bude možné ho čerpat po celou dobu, co bude platit mimořádné opatření. OSVČ si o tuto dotaci budou žádat každý kalendářní měsíc tak, aby peníze dostaly co nejdříve na svůj účet, který uvedou v žádosti.Žádost bude podávána na kterémkoli obecním živnostenském úřadě prostřednictvím datové schránky, e-mailem s elektronickým podpisem, poštou nebo osobně (a to pouze v nezbytných případech a po předchozí domluvě). Žádost vyhodnotí ministerstvo průmyslu a obchodu a rozhodnutí, zda bude či nebude možné tuto dávku vyplatit zašle OSVČ.
Žadatel o příspěvek:
musí být při podání žádosti a po celou dobu čerpání dotace OSVČ na hlavní činnost – prokáže čestným prohlášením
musí být zaregistrován jako poplatník daně z příjmů na FÚ – prokáže čestným prohlášením
musí být malým a středním podnikatelem – prokáže čestným prohlášením
nesmí mít nedoplatky vůči FÚ, ČSSZ či zdravotní pojišťovně – prokáže čestným prohlášením
Zdroj: www.mpo.cz
OSVČ a zálohy na sociální a zdravotní pojištění
OSVČ od března do srpna nebudou muset platit předepsané zálohy na sociální a zdravotní pojištění a v ročním vyúčtování dojde ke snížení celkové výše pojistného o částku odpovídající minimálním zálohám za půl roku. Tato částka se živnostníkům zcela promine.Živnostníci nikde nemusí o toto odpuštění platby žádat. Změna platí automaticky od března do srpna a týká se všech – tedy živnostníků s hlavní i vedlejší výdělečnou činností.
Rozdíly budou zohledněny ve vyúčtování za celý rok 2020:
odvody ve výši minimálních záloh – povinné platby za březen až srpen jsou odpuštěny v plné výši
odvody vyšší než minimální zálohy – od března do srpna nemusíte platit žádné zálohy. V ročním vyúčtování příští rok zpětně doplatíte za těchto 6 měsíců pouze rozdíl mezi minimální zálohou a skutečnou výší pojistného podle Vašeho zisku za rok 2020.U OSVČ, které už za období března 2020 své zálohy zaplatily, budou tyto platby využity nejdříve na jiné splatné závazky a po tom jako předplacená platba na měsíc září.Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 mohou OSVČ podat bez sankcí až do začátku srpna, tedy do 3. srpna 2020. Pokud OSVČ zároveň k tomuto datu uhradí i doplatek pojistného, bude mu prominuto penále, které by jinak musel platit za opožděnou platbu.
Zdroj: www.mpsv.cz, www.mzcr.cz
Program ANTIVIRUS – program MPSV na ochranu zaměstnanosti
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo program, který má chránit pracovní místa. Stát bude prostřednictvím Úřadu práce ČR kompenzovat firmám vyplacené prostředky. Toto opatření pomůže zaměstnavatelům lépe zvládnout současnou situaci a nebudou tak muset sáhnout k propuštění.Komu a za jakých podmínek bude kompenzace náležet?Zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena v důsledku šíření nákazy, bude poskytován příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky na straně zaměstnance (nařízení karantény) nebo na straně zaměstnavatele (překážka – uzavření provozovny z důvodu nařízení vlády uzavřít provoz), bude-li prokázáno, že překážka v práci vznikla v důsledku nákazy COVID-19.Kdo bude příspěvek vyplácet a jak dlouho?Příspěvek bude poskytovat Úřad práce ČR, výše a doba poskytování bude závislá na důvodu vzniku překážky v práci, u každého zaměstnance bude nutné odlišit důvod překážky v práci.Jaká konkrétní opatření budou realizována a na jaké situace reagují?Ministerstvo připravilo několik různých bodů opatření, která se vztahují k jednotlivým situacím, které v této době mohou nastat:
A: nařízení karantény zaměstnanců
zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 60% průměrného redukovaného výdělku
příspěvek pro zaměstnavatele v plné výši vyplacené náhrady mzdy
B: překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu povinnosti uzavřít provoz na základě krizového opatření
zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 100% průměrného výdělku
příspěvek pro zaměstnavatele 80% z vyplacené náhrady mzdy
C: překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30% všech pracovníků společnosti bude z těchto důvodů mimo práci)
zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 100% průměrného výdělku
příspěvek pro zaměstnavatele 80% z vyplacené náhrady mzdy
D: omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti
zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 80% průměrného výdělku
příspěvek pro zaměstnavatele 50% z vyplacené náhrady mzdy
E: omezení poptávky po službách výrobcích a jiných produktech firmy
zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 60% průměrného výdělku
příspěvek pro zaměstnavatele 50% z vyplacené náhrady mzdy
Kdy má zaměstnavatel žádat o vyplacení náhrad?
Realizace podpory je nastavena tak, že zaměstnavatel bude žádat o refundaci vyplacených náhrad mezd po skončení vykazovaného období, tj. po skončení kalendářního měsíce, za který bude o příspěvek žádat. Za měsíc březen tedy bude zaměstnavatel podávat žádost na počátku měsíce dubna. Podrobné informace k čerpání podpory včetně žádosti o čerpání podpory budou zveřejněny v průběhu příštího týdne.V současné době ale nikdo neví, zda a jak bude tato kompenzace probíhat. Vláda totiž v tichosti změnila stav nouze na stav ohrožení. Tento stav ohrožení se již ale neřídí zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů, ale podléhá ustanovením v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Dne 26. března vešlo v platnost mimořádné opatření vydané ministerstvem zdravotnictví s odkazem na zákon č. 25/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Odkaz na toto opatření naleznete níže: http://www.mzcr.cz/dokumenty/mimoradne-opatreni-vyjimky-z-uzavreni-obchodu_18826_4135_1.html
Situace je z právního hlediska značně nejasná. Podle právníků se vláda tímto krokem snaží zbavit povinnosti nahradit škody. Podle advokátky Daniely Kovářové (bývalé ministryně spravedlnosti) se stát nemůže vykroutit z odpovědnosti za škody, které vznikly v souvislosti s nouzovým stavem. Podle advokátky se vláda snaží obejít krizový zákon marně, protože škody způsobené s nouzovým stavem jsou nezpochybnitelné a soudci budou v první řadě hodnotit účel omezujících opatření. O který konkrétní zákon se vláda opřela, by mělo být druhořadé. Ona sama je přesvědčena, že soudci nebudou trvat na formalitách a posoudí nouzový stav jako jediné období s mnoha omezeními. K tomuto závěru jí vedou nejen stovky debat se soudci všech stupňů, ale zejména rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Už dřívější verdikty podle advokátky potvrdily, že zodpovědnost státu za krizová rozhodnutí nevyplývá jen z konkrétního zákona, ale z obecných právních předpisů, jako je občanský zákoník.Více na https://www.seznamzpravy.cz/clanek/stat-za-skody-zaplati-na-konkretnim-zakonu-nezalezi-rika-exministryne-95849
Obdobný názor zastává i Mgr. Jan Tomaier a Mgr. Václav Vích z Tomaier Legal advokátní kancelář s.r.o. Podle jejich názoru tato mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví s odkazem a zákon o ochraně zdraví k omezení možnosti náhrady škody dle Krizového zákona nevedou. Podle ustanovení § 2 písm. c) ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 Krizového zákona se za krizová opatření dle tohoto zákona považují veškerá organizační či technická opatření určená k řešení krizové situace, případně k odstranění jejích následků. Krizovou situací se podle ustanovení § 2 písm. b) Krizového zákona rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen nouzový stav. Vzhledem ke skutečnosti, že opatření MZČR byla vydána v příčinné souvislosti s řešením situace ohledně šíření COVID-19, při níž byl vyhlášen Nouzový stav podle Bezpečnostního zákona, jedná se i v případě opatření MZČR o krizové opatření ve smyslu Krizového zákona [k jehož vydání je MZČR zmocněno také podle § 9 odst. 4 písm. b) Krizového zákona], a to bez ohledu na to, že MZČR při vydání tohoto opatření postupovalo dle Zákona o ochraně zdraví. Náhrada škody podle Krizového zákona by tak měla všem dotčeným subjektům náležet i v souvislosti s omezeními vyplývajícími z nových opatření MZČR vydaných podle Zákona o ochraně zdraví. O to více se tyto závěry uplatní, když Vláda svým usnesením č. 279, vyhlášeným ve sbírce zákonů pod číslem 126/2020, vzala mimořádná opatření MZČR na vědomí, čímž je dle našeho názoru legitimizovala ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) Krizového zákona.Více na https://www.epravo.cz/top/clanky/chce-se-nase-vlada-vyhnout-hrazeni-nahrady-skody-v-dusledku-krizovych-opatreni-narizovanych-behem-nouzoveho-stavu-110896.htmlV souvislosti s bodem E jsme Vás již informovali v posledním dopise v souvislosti s oznámením zaměstnancům, že z důvodu částečné nezaměstnanosti budou doma minimálně za 60% průměrného výdělku. Pokud nejsou v organizaci zřízeny odbory, které by stanovili procentuální výši výdělku zaměstnanců, je nutné toto stanovit vnitřním předpisem. V přiložených souborech níže naleznete vzor tohoto vnitřního předpisu zpracovaný naší kanceláří.Dále uvádíme k tomuto ještě komentář k §208 a §209 Zákoníku práce a podotýkáme, že se tato záležitost již nemusí řešit přes ÚP:Ustanovení § 209 odst. 3 ZP ve znění do 31. 12. 2011 neumožňovalo, aby zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, upravil částečnou nezaměstnanost ve svém vnitřním předpisu. Zaměstnavatel, u kterého nepůsobila odborová organizace, měl v těchto případech pouze právo podat návrh úřadu práce, aby tento úřad rozhodl na základě podkladů zaměstnavatele o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce než je 100 % průměrného výdělku. Jestliže úřad práce o existenci důvodů částečné nezaměstnanosti rozhodl, příslušela zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, a to po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určil. Doba však mohla být určena nejdéle na dobu 1 roku. Způsob rozhodování o částečné nezaměstnanosti u zaměstnavatele, u kterého nepůsobila odborová organizace, byl značně těžkopádný a zdlouhavý a navíc nebyl zcela v souladu s Nálezem Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., protože ten ve svých závěrech postavil na roveň kolektivní smlouvě i vnitřní předpis vydávaný zaměstnavatelem. Zaměstnavatel, u kterého nepůsobila odborová organizace, byl oproti zaměstnavateli, u kterého odborová organizace působila, znevýhodněn, a to mohlo mít důsledky i pro jeho konkurenceschopnost v důsledku právního řešení částečné nezaměstnanosti.Novelizace zákoníku práce provedená zákona č. 365/2011 Sb. proto zrušila § 209 odst. 2 a zaměstnavatel, u kterého odborová organizace nepůsobí, má od 1. 1. 2012 možnost o částečné nezaměstnanosti rozhodovat sám tím, že ji stanoví vnitřním předpisem. Podmínkou formálního rozhodnutí zaměstnavatele o částečné nezaměstnanosti je však vydání vnitřního předpisu podle § 305 ZP, nepostačí pouhé rozhodnutí zaměstnavatele. Úpravou platnou od 1. 1. 2012 se tak řešení částečné nezaměstnanosti zaměstnavatelů bez ohledu na to, zda u něj působí či nepůsobí odborová organizace, sjednocují.Zaměstnavatel může ve vnitřním předpisu vyhlásit existenci překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti a musí přitom stanovit výši poskytovaného průměrného výdělku, kterou bude zaměstnancům poskytovat za dobu, kdy jim práci přidělovat nebude. Minimální výše náhrady mzdy činí 60 % průměrného výdělku. Maximální výše náhrady mzdy není zákonnou úpravou omezena, zpravidla však bude nižší než 100 % průměrného výdělku, protože pokud by chtěl zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, nemusí žádný vnitřní předpis vydávat, neboť se použije obecné ustanovení § 208 ZP o překážce v práci na straně zaměstnavatele, při jejíž existenci zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Zdroj: www.mpsv.cz
Komunikace přes datové zprávy
Po dobu nouzového stavu je umožněno bezplatného využití Poštovní datové zprávy pro posílání důležité korespondence mezi uživateli datových schránek.Postup pro povolení Poštovních datových zpráv:
klikněte na Nastavení datové schránky (symbol ozubeného kolečka vpravo nahoře)
rozbalte nabídku Informace o schránce
Klikněte na Kredit a doplňkové služby
Změňte nastavení na příjem a odesílání Poštovních datových zpráv (označí se zeleným symbolem)
- 20. března 2020:Překážka v práci ze strany zaměstnavatele – oznámení zaměstnanciV pondělí jsme Vás informovali o různých právech zaměstnanců v souvislosti s koronavirem. Jednou z možností je překážka v práci ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci oznámit, že z důvodu překážky na jeho straně zaměstnanec zůstává doma a v této souvislosti má nárok pouze na 60% průměrného výdělku.Níže uvádíme vzorový text tohoto oznámení:Oznámení zaměstnancům o aplikaci částečné nezaměstnanosti podle § 209 ZPZaměstnavatel ………………………………………… (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený ………………………………………Zaměstnavatel oznamuje, že nemůže v období od………. do………….. zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobku (nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách – je nutné podrobněji vzhledem ke konkrétním důvodům uvést). Po tuto dobu se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 209 odst. 1 ZP z důvodu částečné nezaměstnanosti.Po dobu překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu částečné nezaměstnanosti přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši ……. % průměrného výdělku (nejméně 60 % průměrného výdělku). Náhrada mzdy je splatná měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, v němž k překážce v práci došlo ve výplatním termínu, který je u zaměstnavatele určen k výplatě mzdy.Výše náhrady mzdy po dobu částečné nezaměstnanosti podle § 209 odst. 1 ZP je upravena dohodou mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací ze dne ……………… (nebo nepůsobí-li odborová organizace ve vnitřním předpisu ze dne…….).Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.Vedoucí zaměstnanci jsou povinni s tímto oznámením seznámit podřízené zaměstnance nejpozději do 5 dnů od jeho přijetí.Oznámení je uloženo k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupné na intranetu zaměstnavatele v sekci rozhodnutí zaměstnavatele.V ………………… dne ………………. …………………………………..razítko zaměstnavatele a podpisjeho oprávněného zaměstnance Náhrady ze strany státu pro zaměstnavateleZaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena v důsledku šíření nákazy, bude poskytován příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky na straně zaměstnance (nařízení karantény) nebo na straně zaměstnavatele (překážka – uzavření provozovny z důvodu nařízení vlády uzavřít provoz), bude-li prokázáno, že překážka v práci vznikla v důsledku nákazy COVID-19.Příspěvek bude poskytovat Úřad práce ČR, výše a doba poskytování bude závislá na důvodu vzniku překážky v práci, u každého zaměstnance bude nutné odlišit důvod překážky v práci.Bezprostředně dojde k aktivaci následujících opatření:
Režim A – Nařízení karantény zaměstnancům
Náhrada mzdy nebo platu bude zaměstnancům vyplácena ve výši 60 % průměrného vyměřovacího základu. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek v plné výši vyplacené náhrady mzdy.Režim B – Nemožnost přidělovat práci zaměstnancům z důvodu mimořádných krizových opatření vlády.
Zaměstnavateli je na základě usnesení vlády o přijetí krizových opatření v souvislosti s výskytem nákazy COVID-19 nařízeno uzavření provozu. Náhrada mzdy nebo platu vyplácena zaměstnanci ve výši 100 %. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené mzdy.Zdroj: www.mpsv.czOšetřovnéDne 19. března 2020 schválila vláda úpravu týkající se ošetřovného. Ošetřovné pro zaměstnance bude propláceno i po zákonem stanovených 9 dnech. A to po celou dobu, kdy budou uzavřené školy i jiná dětská zařízení. Nárok na něj budou mít po dobu mimořádných opatření také rodiče s dětmi do 13 let. Změny ještě musí projít Parlamentem v režimu legislativní nouze. Po schválení bude ošetřovné vypláceno i zpětně.
Jde o samostatný zákon, který slouží jako dočasné opatření reagující na situaci ohledně koronaviru. Po skončení této mimořádné situace budou opět platit původní pravidla pro nárok na ošetřovné.
V případě živnostníků (OSVČ) bude výpadek jejich příjmů z důvodu péče o děti sanovat dle dohody vlády program Ministerstva průmyslu a obchodu. Pro osoby samostatně výdělečně činné, které v současnosti zůstaly doma kvůli zajištění péče o děti, vláda schválila finanční příspěvek. Stát vyplatí 424 korun za den, tedy necelých 14 000 korun za měsíc, všem živnostníkům, kteří pečují o děti 6 až 13 let za podmínky, že ošetřovné již nečerpá druhý člen rodiny.Zdroj: www.mpsv.cz, www.vlada.cz Pracovněprávní desatero boje s koronaviremMinisterstvo práce a sociálních věcí na svém webu zveřejnilo přehlednou tabulku různých situací, které v současnosti mohou nastat. Níže přikládáme odkaz na tuto tabulku. Dporučujeme si jí projít.https://www.mpsv.cz/documents/20142/1443715/Desatero_tabulka.pdf/b415b933-f717-6936-df03-0fccd8ee6c16Úvěry pro podnikatele zasažené koronaviremVe středu 18. března bylo na tiskové konferenci vlády ČR oznámena podpora podnikatelů a firem formou bezúročných zápůjček. Celková výše podpory, kterou vláda pro tyto potřeby uvolní, bude dosahovat hodnoty 1 bilion Kč. Tato podpora bude součástí novely zákona o státním rozpočtu, kterou bude premiér předkládat sněmovně v úterý 24. března. V důsledku koronavirové pandemie dojde k navýšení schodku o desítky miliard.
V souvislosti s přímou podporou (odpouštění určitých odvodů, případně injekce do likvidity firem, kurzarbeit) bude uvolněno 100 miliard Kč a na záruky 900 miliard Kč.Českomoravská rozvojová a záruční banka a.s. začala dne 16. března přijímat žádosti o úvěry ve výši 500 tisíc – 15 milionů Kč.
DNE 20. BŘEZNA BYL PŘÍJEM ŽÁDOSTÍ POZASTAVEN, PROTOŽE PENÍZE, KTERÉ BYLY AKTUÁLNĚ PRO TYTO ÚČELY VYHRAZENY BYLY PŘIJATÝMI ŽÁDOSTMI VYČERPÁNY. VLÁDA JIŽ VČERA, TEDY 19. BŘEZNA, ROZHODLA O DALŠÍM FINANČNÍM POSÍLENÍ ÚVĚROVÉHO PROGRAMU COVID KVŮLI VELKÉMU ZÁJMU PODNIKATELŮ A TO VYPSÁNÍM DALŠÍHO ÚVĚROVÉHO PROGRAMU COVID2, KTERÝ UMOŽNÍ NAVÝŠIT PODPORU Z PŮVODNÍCH 600 MILIONŮ AŽ NA 10 MILIARD KORUN. JE PRAVDĚPODOBNÉ, ŽE PO SCHVÁLENÍ NOVELY ZÁKONA O STÁTNÍM ROZPOČTU BUDE TATO PODPORA OPĚT NAVYŠOVÁNA.Bezúročné úvěry za pět miliard korun bude administrovat přímo Českomoravská záruční a rozvojová banka, dalších pět miliard bude použito formou záruky pro úvěry u komerčních bank, jež budou podnikatelům poskytnuty za v podstatě totožných podmínek, protože Českomoravská záruční a rozvojová banka kromě poskytnutí jejich záruky bude zároveň dotovat i jejich úrokovou sazbu.
Bližší informace včetně nejčastějších dotazů jsou zveřejněny na stránkách: https://www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/uver-covid/
- 16. března 2020:OČR, karanténa nebo home office – na co mají zaměstnanci právo?Aktuální epidemiologická situace přivádí veliký počet lidí do složité situace. Zvláštně se to týká rodin, které musí znenadání řešit péči o děti – nabízí se několik možností řešení.Komu vzniká nárok na ošetřovné (OČR)?
V souvislosti s uzavřením škol, jejichž výuka je přerušena celoplošně už celý týden, rodiče i jejich zaměstnavatelé řeší, co mohou dělat, pokud musí s dětmi zůstat doma a co bude následovat po vypršení 9 dnů ošetřovného.Základem pro výpočet je denní vyměřovací základ, nebo-li průměrný denní příjem za rozhodné období, tedy za posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla tato potřebná péče. Vyměřovací základ je na základě zákona o nemocenském pojištění dále redukován prostřednictvím tří redukčních hranic. Výše ošetřovného činí 60 % z této částky.
Ošetřovné lze čerpat maximálně 9 dní pro dítě do 10 let, u samoživitelů je to 16 dní pro dítě mladší 16 let.
V pondělí 16. 3. 2020 plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na jednání vlády představit návrh zákona, aby se doba ošetřovného prodloužila na dobu, po kterou budou školy uzavřeny. Zákon by měl být schvalován ve stavu legislativní nouze. Ošetřovné by se mělo rozšířit na děti až do 15 let věku a čerpat by jej mohli i OSVČ.Na co má zaměstnanec nárok při karanténě?
Jestliže je vám tedy nařízena karanténa, jedná se o osobní překážku na straně zaměstnance. Zaměstnanec má v takové situaci nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši 60 procent průměrného výdělku, a to po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény, pokud by karanténa nebo nemoc zaměstnance trvala déle, od 15. kalendářního dne má nárok na vyplácení nemocenského pojištění Českou správou sociálního zabezpečení.Překážky ze strany zaměstnavatele
Pokud je to možné, zaměstnanec může pracovat z domova nebo si vzít dovolenou. Při práci z domova, tzv. home office zaměstnanci náleží mzda či plat v plné výši. Home office může zaměstnanec vykonávat i při karanténě, pokud se cítí dobře a zaměstnavatel mu to umožní.
V některých případech s ohledem na charakter práce, tak výkon práce z domova u zaměstnance není možný, nebo zaměstnanec s prací z domova nesouhlasí. Jestliže zaměstnanci nebyla nařízena karanténa ani není v dočasné pracovní neschopnosti, jedná se o tzv. překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanci tak náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Pokud ale zaměstnavateli klesnou tržby a poptávka po jeho výrobcích či službách, pracovní právo dává možnost zaměstnavateli uplatnit vůči svým zaměstnancům režim tzv. částečné nezaměstnanosti. Zaměstnancům pak náleží minimálně 60 % průměrného výdělku.
V případě překážky ze strany zaměstnavatele je nutné toto zaměstnanci oznámit a nechat si toto oznámení zaměstnancem podepsat. Zároveň je třeba mít toto ošetřeno ve vnitřním předpise.Dovolená nařízená zaměstnavatelem
Zaměstnavatelé také mohou lidem nařídit čerpání dovolené. Při splnění všech podmínek může zaměstnavatel svým zaměstnancům nařídit i celou dovolenou. Určenou dobu čerpání dovolené je ale zaměstnavatel povinen podle Zákoníku práce oznámit zaměstnanci písemně a nejméně 14 dnů předem. V opačném případě nemusí zaměstnanec na nařízenou dovolenou přistoupit. Zdroj: Zuzana Klímová, garantka rekvalifikačního kurzu Online marketing (www.orangeacademy.cz)Vláda schválila liberační daňový balíčekVláda schválila balíček opatření v oblasti daní, které reagují na aktuální situaci a představují jedno z palety přijímaných opatření, která pomohou ekonomickým subjektům překlenout nouzový stav. Přesné technické parametry liberačního balíčku budou v pondělí 16. března zveřejněny ve Finančním zpravodaji a na webu Finanční správy.Pro lepší orientaci bude na webu Finanční správy zveřejněn návod pro poplatníky, který co nejsrozumitelněji stanoví, jak mohou postupovat. K individuálnímu informování veřejnosti budou od úterý 17. března vyčleněny kapacity dosavadní infolinky pro metodické dotazy k EET, tel. 225 092 392, v provozu pondělí-pátek 9-17 hod.Základní opatření, které budou v pondělí vydanými pokyny realizovány:- Plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob a právnických osob a úroku z prodlení, a to nejdéle do 1. července 2020. Fakticky bude tedy všem daňovým poplatníkům (fyzickým osobám i podnikatelům) automaticky umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmu a uhradit tuto daň bez jakékoliv sankce nejdéle o 3 měsíce později, a to bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem.
- Prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně ve všech případech, kdy daňový subjekt individuálně požádá o prominutí úroku z prodlení nebo o posečkání či splátkování daně a prokáže důvody jakkoliv související s koronavirem. Typicky se může jednat o onemocnění či karanténu účetní nebo dalších klíčových zaměstnanců, jejichž absence znemožnila plnění daňové povinnosti. Toto opatření dopadne na všechny daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na všechny daňové subjekty (fyzické osoby i podnikatele).
- Plošné prominutí pokut za opožděné podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, které vznikly mezi 1. březnem a 31. červencem 2020.
- Ze strany Generálního finančního ředitelství bude vydán pokyn tak, aby bylo možné individuálně prominout pokuty za nepodání kontrolního hlášení, a to pro období od 1. března do 31. července, pokud bude prokázána spojitost s koronavirem.
- Plošné prominutí správního poplatku za podání žádosti o posečkání nebo splátkování daně, žádosti o prominutí úroku z prodlení, resp. z posečkané částky, a žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, a to pro žádosti podané do 31. července..
- Ze zákona není možné odložit start třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb účinné od 1. května. Finanční a Celní správa ale bude při kontrolní činnosti od 1. května po dobu 3 měsíců postupovat s maximální tolerancí a plnit pouze poradní funkci. Fakticky se tak podnikatelé jakkoliv dotčení koronavirem nemusí po tuto dobu obávat sankcí, pokud se nebyli schopni připravit včas na vznik evidenční povinnosti.